TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT

Nina Weissová

Články

Lidé hleďte. A méně foťte.

Vernisáž obrazů Jana Zrzavého, Muzeum Kampa. Dívám se na autorův obraz s názvem „Zasněná“, když vtom se mi před obličejem vztyčí cizí ruka třímající mobil a … „cvak!“ Žena si s uspokojením prohlédne pořízený snímek a odkluše lovit další obrázky vystaveného díla. Podobná situace se v průběhu vernisáže několikrát opakuje u značné části návštěvníků podle téměř stejného scénáře, občasně zpestřená prosbou kustodky: „Prosím bez blesku.“

Vyhlídka v malebném městečku v italské Apulii. Po kratším výšlapu se před námi rozehrávají neopakovatelné odstíny modré a zelené. Vzduch je cítit mořem, opodál někdo u otevřeného okna cvičí na saxofon. Poslední krok, který dělí turisty od přístupu k vyhlídce, je naplněn rozepínáním tašek a suchých zipů obalů na fotoaparát. „Cvak!“ a jde se dál.

Nemám nic proti focení, ale kultura zachycování všeho a všude, která se rozmohla v 21. století, mi připadá poněkud bizarní. Pokud se díváme na obraz nebo jiné umělecké dílo, necháváme jej k nám promlouvat, působit na nás barvami, materiálem a mezi našimi smysly a uměním probíhá jakási forma nonverbální komunikace. Pocit či dojem, který si v sobě uchováme z této komunikace, je právě to, čeho chtěl umělec docílit, je to ta emoce, díky které dosahuje výtvarné dílo svého naplnění. Pokud cestujeme, chceme přece poznávat, vnímat a námi viděné si zapamatovat všemi smysly. Právě proto bývá na místě s výhledem často lavička, která nás přímo vybízí k tomu, abychom na ní rozjímali a výhled vstřebali tak, jak nám to žádná fotografie nikdy nenahradí.

Onen „lovec“ snímků však nenechává tuto hru rozehrát. Na svou paměťovou kartu sesbírá všechny obrazy z výstavy či pohledy na cizokrajná místa jako pokémony bez toho, aniž by dal šanci svému oku se na ně podívat bez displeje jako prostředníka zraku. Z potenciálního milovníka kultury či cestování se tak stává pouhý konzument. Tento konzument může ročně „pozřít“ stovky výstav umění či cestovat na kraj světa. Pokud však nenechá proběhnout onu komunikaci, pokud se nezastaví a nezaposlouchá do „hudby sfér“, je to stejné, jako kdyby za celý svůj život neopustil jednu ulici a viděl jen ilustrace ve slabikáři.

Autorka je doktorandkou oboru Církevní a obecné dějiny.

 

Podporují nás:

                                                     30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno             

Partneři:

PN logo sRGBlogo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1