Hlavní informace
pravda-a-laska-politicky-kyc-zrada-vzdelancu
H.Michaux. Bez názvu. Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía. Madrid ©; výřez. spainisculture.com

Pravda a Láska. Politický kýč. Zrada vzdělanců.

Adventní výzva je jen jeden z pozdních květů politické kultury a ideologie, která u nás bývá označována souborně jako „Pravda a Láska“. Považuji za nutné se o ní trochu zevrubněji zmínit, protože se velmi výrazně podepsala na neslavném vývoji a nynější krizi České republiky, protože se vůči ní od jejích počátků na sklonku sedmdesátých let minulého století kriticky vymezuji a protože je ve frapantním rozporu s mým politickým přesvědčením.

Odvozuje se od myšlenek, které kdysi, na konci sedmdesátých let minulého století, zformuloval ve svém slavném eseji Moc bezmocných Václav Havel. Havel tam hovoří o potřebě překonat „post-totalismus“ jako systém (tím „systémem“ zjevně rozumí zaostalé ruské bolševické koloniální impérium, jehož součástí jsme v letech 1948 až 1989 byli; tím, že ho chápe jako „systém“, nevědomky a zbytečně vychází vstříc světovládným ambicím jeho ideologů). Nevkládá příliš naděje v tradiční, zkostnatělou („buržoazní“) demokracií, opřenou o politické partaje - ta může být nanejvýš jen jakýmsi provizorním řešením na přechodnou dobu – a jeho projektem je „existenciální revoluce“, která se obrací od světa jsoucen ke světu bytí a ke „konkrétnímu člověku“ (konkrétní člověk v této heideggeriánské hantýrce je ovšem taky abstrakce). Je prý třeba překonat nejen buržoazní demokracii, ale politiku jako takovou. Příští lidské společenství má být opřeno o improvizované skupiny, zakládané ad hoc ke splnění konkrétních cílů, v jejichž čele stojí osobnosti, disponující ne snad nějakým formálním mandátem, ale přirozenou autoritou. Hned v prvních týdnech po listopadu 1989 se ukázalo, že něco podobného ve svobodné společnosti ani dost dobře nemůže fungovat. Česká společnost tehdy stála před úkolem se politicky organizovat a zapojit se znovu do rodiny západních demokratických států, a tak Havlovi američtí přátelé českého prezidenta poměrně snadno přesvědčili, aby své původní pojetí potichu a diskrétně revidoval. Jako všechno, co se děje potichu a neveřejně, zůstala revize nedůsledná a mlhavá a zjevné nepřekonané anarchické prvky původní Havlovy koncepce (např. trvalá nedůvěra v politické strany a potřeba je korigovat „občanskou společností“ s nejasnými pravomocemi a nejasným a nezměřitelným politickým mandátem) osudově poznamenaly celé polistopadové politické uspořádání. Z nestabilního podhoubí Pravdy a Lásky nikdy nevyrostl žádný silnější a trvalejší politický útvar. Všechna zásadní politická střetnutí, do nichž okruh inspirovaný Václavem Havlem na vysoké politické úrovni vstoupil, skončila neúspěchem: od voleb do FS ČSFR a ČNR v roce 1992 (potupná porážka trosky Občanského fóra, zvané Občanské hnutí) přes volby do PS v roce 1998, z nichž se zrodila Opoziční smlouva, neslavný pomalý sesuv koalice z r. 2002 od Špidly přes Grosse k Paroubkovi, až po výraznou porážku „pankáče Karla“ v prezidentské volbě z r. 2013 (proboha, kdo si tu pubertální pitomost vymyslel!). Jediné, v čem byl vliv Pravdy a Lásky opravdu mohutný a úspěšný, byla Velká protikorupční revoluce z let 2012-2014. V tiché a asi i bezděčné spolupráci s ČSSD a „orgány činnými v trestním řízení“ (některými) se podařilo posthavlovské mediální lobby vládu zpuchřelých politických stran, tj. polistopadový demokratický režim, více méně rozmetat; a tak dominantní postavení na politické scéně má dnes neformální společenství občanů, kteří makají a nekradou, vedené Andrejem Babišem (zvláštní varianta existenciální revoluce!). Heslo „překonání „tradiční politiky“ je ovšem u Babiše stejné jako u Havla a jeho stoupenců; v tomto smyslu je Andrej Babiš cosi jako Václav Havel čtvrté cenové kategorie. Nevěřím, že by to někdo ze zúčastněných byl předem plánoval. Ale stalo se.

Setrvalá bujará lehkomyslnost a naprostá nezodpovědnost tohoto způsobu politické praxe je dosti úděsná.

Podstatné je že celá ideová konstrukce Pravdy a Lásky je politický kýč, u něhož nejde o to, získat v zápase o lidské duše přívržence a pomoci tak bližním, ale líbit se: líbit se druhým (hlavně těm „světovým“, vlivným a zároveň vlastně nezúčastněným), aby se účastníci nakonec mohli líbit i sami sobě.

V důsledku toho skýtá dnešní česká společnost velmi smutný obraz. Uprostřed vážné světové krize, ohrožující mimo jiné i základy politického uspořádání České republiky, už tak mocně poškozené, stojí proti sobě dva „tábory“: na jedné straně poměrně dobře organizované neformální společenství obratných a zkušených politických šíbrů, jimž nejde o nic jiného, než zjednodušit si vládnutí a politickou manipulaci, a na druhé nepříliš početné hejno rozvášněných postpubertálních intelektuálů, mávajících červenými kartičkami. A mezi nimi bezprizorná společnost, kterou ti první chtějí ovládnout, a těm druhým na ní v podstatě ani tak moc nezáleží. Bylo by tedy možné mluvit, i když vlastně v opačném smyslu, než to kdysi učinil Julien Benda, o zradě vzdělanců, kteří upřednostňují svůj exhibicionismus a své ideologické chiméry před službou bližním.

 

Celý text B.D.: http://bohumildolezal.cz/texty/rs3399.html

 

Další informace

Glosy

  • Kudy z nudy?

    Potíž je v tom, že nevíme opravdu nic. Jistě, snažíme se pochopit, nahlédnout hlouběji do problémů, do výbojů si troufáme na mnohý způsob, skutečností ovšem zůstává, že jsme zoufale nevědomí o...

  • Projev jak ze slučovacího sjezdu ANO, KSČM a části ČSSD

    Žít svobodně ve svobodné společnosti by měl být úplný základ naší existence. Svoboda je nedělitelná, ta buď je, anebo není. Auto může jet na půl plynu, ale půl svobody a půl nesvobody již svobodou...

  • Kam se to řítíme? Viděno z Ameriky

    Jsem na druhé straně zeměkoule a přemýšlím, někdy jako romantik, někdy cynik, ale také jako optimista (u vás se říká „sluníčkář“), jak to s námi na této ze­mičce dopadá. V roce 1975 jsem se...

  • Nemáme architekturu, jenom „konstrukce“

    Mně by vlastně ani v zásadě nevadilo, kdyby se tu a tam bouralo něco historicky cenného (s logickým omezením samozřejmě), ale vadí mi, že dnešní doba není schopna ničím adekvátně cenným to...

  • Kavárna POTMĚ s nevidomými kavárníky vyráží na turné po Česku

    Unikátní mobilní Kavárna POTMĚ, ve které obsluhují nevidomí kavárníci na palubě zatemněného autobusu, zaparkuje už v sobotu v sobotu 19. května před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské ulici v...

  • Potřebujeme idejí,

    živých a velikých idejí a nebudeme malí (TGM) Cituji z článku prof. Dvořákové Myslet kriticky a v souvislostech, který vyšel v posledních Listech: „…Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení...

  • Koprofil v demisi na postu ministra kultury

    Reakce na reakci D. Bartoně[1] na článek J. Čulíka v Britských listech o grantové komisi ministerstva kultury.[2] Půjčit a přečíst si Obratník raka počátkem sedmdesátých let, ještě k tomu ve...

  • Rehabilitace Vlasovců?

    Foldyna se Semelovou oslavili tradičně 7.5., s obchodními dealery firmy Harley & Davidson pro Asii, osvobození Prahy armádou generála Vlasova. Symbolicky vykonali tryznu za padlé Vlasovce na...

Další informace

Nový život výstav

    krizek

Podporují nás:

2018-01-30 Logo KJ font-numbers-colour

Partneři:

logo pozadi cervena Puvodni-staticke-logo-bile-pozadi casablanca logoudalostireflexespolecnost-j-chart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big