TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
zidovska-velikost-a-cervene-tlacitko
Poštovní známka z roku 1960. Wikimedia Commons.

Židovská velikost a červené tlačítko

Svět, v němž existuje Izrael, se změnil. Stačí jen zmínit arabské jaro, revoluci v Egyptě, válku v Sýrii, „raketovou výměnu“ s Hamásem a uznání Palestiny za nečlenský stát OSN. Ne, nemyslím si, že je nyní Izrael nějak existenčně ohrožen. Ale časy se změnily a budoucnost skýtá mnoho alternativ vývoje, v nichž se nedá nikdy zcela vyloučit ani situace, kdy bude nutkání zmáčknout pomyslné červené tlačítko pro židovský stát přinejmenším tak silné jako v roce 1973. Zamysleme se proto pro jednou krátce nad nemyslitelným a podívejme se na několik myšlenek a dilemat, která stojí
za problematikou (ne)použití jaderných zbraní Izraelem.


Kdysi mi jeden Izraelec řekl, že kdyby byla jejich obrana prolomena, sáhli by ke svým nejsilnějším zbraním. Na první pohled to vypadá jednoduše: atomové zbraně odstraší protivníka, a kdyby si přece jen nedal říci, tak ho vyhladí či alespoň vyřadí z provozu. Jsou zde však dva problémy. Jedním je kredibilita jaderného odstrašení, protože nasazení atomových zbraní nemusí fungovat jako uvěřitelný odstrašovací prostředek, neboť si útočník může odvodit, že na tak malém bojišti, jako je Izrael, nelze takto zastavit útočící síly, protože by Izrael zasáhl i vlastní území. Pokud by byl útok veden do týlu, tak naopak nemusí s absolutní jistotou zlomit odhodlání frontových jednotek útok dokončit. A k moři opravdu není daleko…


Druhý problém je více abstraktní ale neméně relevantní. Představa, že „národ holocaustu“ spustí jeho novou, nukleární, verzi, byť na útočníka a v krajní existenční nouzi, podle mne není v dnešním světě a mezinárodních vztazích košer, jakkoliv je toto pro bezpečnost Izraele nevýhodné a nefér. Něco takového by podlomilo intelektuální, morální a duchovní převahu, na níž je Izrael postaven a získává spojence. – Stačí jen vzpomenout s tím spojenou a řadou lidí vzývanou (a dle mne neplatnou) mantru,
že Izrael je jediná blízkovýchodní demokracie a proto je třeba jej chránit a podporovat.


Existence Židů se nedá vztáhnout časově ani prostorově pouze na existenci izraelského státu. Stejně jako dnes neexistuje Šalamounův chrám, nemusí jednou existovat ani izraelský stát. Přesto však mohou Židé přežít a uchovat si svoji identitu a intelektuální
a duchovní kvality, jakkoliv to zní paradoxně, možná právě proto, že pokud, nedej Bože, dojde jednou na lámání chleba a Izrael bude vojensky na konvenční úrovni přesilou poražen a jediné, co mu zbude, budou atomové zbraně, tak se možná šíře izraelského jaderného útoku či i jeho samotná realizace podřídí státnické moudrosti, která bude chtít zachovat lid Izraele i za cenu ztráty izraelského státu a brát proto v patrnost podobu světa, který by přišel po Izraeli či po použití jaderných zbraní Izraelem.


Zde se ovšem úvaha kolem užití jaderných zbraní dostává do další slepé uličky, protože pokud chcete mít jaderné zbraně jako odstrašující prostředek, tak je musíte být ochotni použít a tudíž máte problém, pokud je použít nechcete, protože víte, že by to pro vás mělo v dlouhodobém anebo mezinárodním měřítku katastrofální důsledky, neb by to vyvolalo další nenávist vůči Židům, neúnosně zvýšilo politickou cenu zahraniční podpory Izraele a stigmatizovalo izraelskou společnost, coby jediný národ,
který po 2. světové válce prolomil tabu neužití jaderných zbraní.


Problematika použití jaderných zbraní Izraelem v případě existenčního ohrožení „židovského státu“ je tak v obrovské, neřku-li biblické, míře jednorázovým příkladem ohrožení židovské duchovní převahy, tak nutné pro podporu ve světě. Už jen neustálé obviňování Izraele z dvojího metru, tj. například že si na rozdíl od Íránu může ponechat jaderné zbraně, je jakýmsi slabým odvarem toho, co by nastalo, pokud by je byl nucen použít. Židovsko-izraelská „duchovní převaha“ je však ohrožována i na každodenní
a ve svém důsledku proto neméně závažné úrovni a to v jakémkoliv nespravedlivém či ponižujícím jednání Izraele s Palestinci na okupovaných územích či v jakémkoliv činu izraelského státu, kterým porušuje mezinárodní právo či práva lidská.


Ve chvíli, kdy se Izraelská armáda z hrdinných obránců Izraele stává nástrojem okupační správy a jejím symbolem je buldozer Caterpillar bourající příbytky Palestinců, tak je židovský morální kredit ohrožen. Morálně problematické jednání se dá ale najít
i v jiných sférách existence izraelského státu. Příkladem budiž ohrožení izraelské demokracie tendencemi k společnosti spíše etnokratické než občanské či obhajoba počínání Izraele sofistickým vzýváním tématu holocaustu při otázkách, které s ním vůbec nesouvisí.


Přál bych si, aby tento text nebyl pochopen jako kritika existence Izraele či jeho práva se bránit. Ničím takovým není. Je poukázáním na skutečnost, že existence současné podoby izraelského státu je neslučitelná s trvalým rozvojem židovské společnosti na území dnešního Izraele stejně, jako je každodenní okupace Západního břehu a skutečné použití izraelských jaderných zbraní neslučitelné s trvalou židovskou morální
a duchovní převahou nad svými arabskými sousedy v očích většiny zbytku světa.

 

Jan Kužvart je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Uvedené názory jsou pouze jeho. Pro informace o dění v Sýrii a regionu je možno sledovat jeho twitter.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1