TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
treti-vlna-sametove-revoluce
Viktor Karlík, Podzemní práce. http://www.kalendarakci.atlasceska.cz

Třetí vlna sametové revoluce

Přes českou společnost se zatím přehnaly dvě vlny „sametové revoluce". První z nich, nesená někdejšími disidenty, stavěla na étosu nepolitického úsilí o zlidštění někdejšího systému a volila cestu partnerství s komunisty na demokratizaci společnosti. Inspirovala se myšlenkou lidských práv, povýšenou do jakési pseudonáboženské polohy, a utopickými představami o úloze univerzálních hnutí a nezávislých „osobností" v politice. Druhá, která se prosadila po volbách v r. 1992, hlásá návrat k tradičním osvědčeným hodnotám západní demokracie a tržního hospodářství. Základním hitem je ekonomická transformace, provázená transformací politickou, inspirujícím zdrojem je anglosaský konzervatísmus. Političtí reprezentanti této vlny si stejně jako jejich předchůdci hledají vhodné a vlivné partnery.

Hospodářská transformace nemůže začít totální destrukcí starého systému. Při přechodu musí být zajištěna kontinuita základních hospodářských funkcí. V nelehkém procesu přestavby komunistické hospodářské džungle vyvstala pro novou garnituru potřeba najít si vlivného partnera: tím se, jak se to dnes jeví, stala postkomunistická hospodářská lobby. Rozumím tím společenskou vrstvu, která se utvořila během čtyřiceti let komunistického systému a sdružuje špičky managementu komunistických průmyslových gigantů. Drží ji pohromadě nejen institucionální vazby z minula, které žádnou ekonomickou reformou nelze docela rozbít, aniž by se destruovalo celé národní hospodářství, ale i síť osobních vztahů vzešlých z dlouholeté spolupráce ve velmi specifickém prostředí. A má - což je ostatně pochopitelné - společné zájmy a jako každé účelové společenství i mocenské ambice. Tuto vrstvu polistopadová éra „pravdy a lásky“ nijak podstatně nezasáhla, podařilo se jí zakonzervovat své pozice, zbavit se neschopných protekčních dítek minulého režimu a nabalit nové lidi.

V tuto chvíli je nutné opravit některé iluze, které způsobují, že intelektuál při posuzování našich kapitánů průmyslu snadno upadá do neplodného fundamentalismu.

Především je docela bezobsažné a asi i nespravedlivé označovat tyto lidi paušálně za „komunisty". Sami se jistě dnes ke komunistické ideologii nehlásí (ostatně kdo ví, jestli se k ní kdy upřímně hlásili), někteří jistě věří v Boha a většina jsou, jako ostatně gró českého národa, pragmatici, kteří si metafyzickými otázkami příliš nelámou hlavu a věnují se tomu, co považují za účelné a prospěšné.

Za druhé není pravda, že by tito lidé - tak jako komunističtí ideologové a politici - byli jen neschopní paraziti. V každém případě jsou jediní, kdo v této společnosti mají jakési praktické zkušenosti s managementem na nejvyšší hospodářské úrovni, ovšemže v deformovaných podmínkách komunistického ekonomického systému. Za většinu z nich není v současné době žádná rovnocenná náhrada.

A konečně není pravda, že by tito lidé byli zcela všeobecně morálně podezřelí. Je mezi nimi nepochybně pár lidí nejen schopných, ale i slušných, pak velká většina těch, kteří jsou více či méně schopní a budou vždycky více či méně poctivě dělat to, co se momentálně hodí a nosí, a v neposlední řadě ovšem i takoví, kteří jsou schopní všeho. Tedy zase vlastnosti zastoupené v celé národní komunitě.

Nechci nijak bagatelizovat základní význam osobní zodpovědnosti člověka za spáchané zlo, ať už se ho dopustil vědomě nebo ne - ale problém moderních zrůdných ideologií je také v tom, že představují obrovský svod. Člověk není od přírody dobrý ani zlý: nese v sobě zárodky budoucích dobrých i zlých činů a je málo odolný proti lstivým, zákeřným výzvám k tomu, aby rozvíjel právě své špatné stránky a ty dobré nechal zakrnět. Problém moderních zrůdných technologií není jen v tom, že přitahují zlé lidi, ale také v tom, že činí zlými ty, kteří původně zlí nebyli, a dělá z těch, kteří už zlí byli, ještě horší. Osobní zodpovědnost tím není problematizována, ale současně platí: běda tomu, skrze něhož přichází pokušení! Proto systémy jako ten, v němž nám bylo žít skoro půlstoletí, znamenají hluboký degenerativní proces postihující celou společnost. Není přitom pochyb, že tento proces je zvratitelný a že zlý či zkažený člověk se může zase polepšit, zvlášť dostane-li k tomu příležitost.

Hospodářská lobby byla pochopitelně tímto degenerativním procesem hluboce zasažena. Problém ozdravění přitom není řešitelný ekonomickými prostředky, ty jsou docela bezmocné.

A tu se dostáváme k základnímu negativu druhé vlny sametové revoluce: dnešní politická garnitura, vedená zideologizovanou ekonomií, se s postkomunistickou hospodářskou lobby dělí o moc, Q politickou moc. Problém přitom není v tom, že tato skupina existuje, ani v tom, že jí politici berou vážně a nesnaží se ji např. zničit, ale právě v této bezděčné dělbě moci. Cílevědomá politika by se totiž měla snažit o to, aby vytvořila protiváhu, která by nutila hospodářskou lobby chovat se odpovědně, sáhnout k vnitřní selekci, přiučovat se dodatečně tomu, co za komunismu zanedbala, otevřít se novým lidem a měnit své zakořeněné návyky. Místo toho se naši dnešní političtí představitelé dávají této svérázné „podnikatelské sféře" k dispozici a uvolňují jí významné pozice v oblastech, které svým významem daleko přesahují hospodářství a dotýkají se výrazně životních státních a národních zájmů (viz tzv. „Česká cesta" privatizace petrochemického průmyslu). Tak byl nastartován proces, který může velmi snadno přerůst ve faktický postupný výprodej demokratického státu do nezodpovědných rukou. Naše politická repre¬zentace se potichu zbavuje významných politických instrumentů a nedá se vyloučit, že nakonec bude jen bezmocnou loutkou v rukou zpolitizované hospodářské mafie, v níž se hospodářská lobby, bude-li jí k tomu poskytnut dostatečný prostor, postupně přerodí.

Když uvažujeme o možném protidemokratickém převratu, jsme chtě nechtě v zajetí vlastních zkušeností a tradičních představ. Představujeme si tanky v ulicích, řádící soldatesku, svrženou vládu a rozehnaný parlament, represe, krev a násilí. V zásadě je ale představitelná i jiná verze: plíživá normalizace v tom smyslu, jak se tento pojem zavedl na počátku sedmdesátých let, totiž jako pomalý návrat k poměrům v Česku v posledním půlstoletí obvyklým. Znamenala by totéž co v roce 1968-9: postupnou dobrovolnou rezignaci odpovědných politiků na politickou moc, nesenou nemístnými kompromisy s nějakou hrozivou společenskou silou. Nejsem si vůbec jist, zda tato normalizace už vlastně nezačala - pod rouškou ekonomické transformace a návratu k normálním evropským poměrům. Její dovršení by znamenalo třetí a poslední vlnu sametové revoluce, totiž restauraci nedemokratického režimu na docela nové úrovni, jiné než před listopadem 1989.

Lidové noviny 22. listopadu 1994 . Článek vyšel též v rakouské Die Presse.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

  • Mají se Nové pořádky čeho bát?

    Bohumil Doležal

    Volební průzkum agentury Kantar TNS z 10. června t.r. (Volební model pro volby do Poslanecké sněmovny) se na první pohled nijak nápadně neliší od toho, co dosud přinesly jiné agentury. Výrazně (s...

  • Národ idiotů?

    Martin Jan Stránský

    Na nedávném sjezdu na Žofíně se Miloš Zeman opět vyřádil v rámci kauzy Peroutkova článku „Hitler je gentleman.“  Jeho výlet do zaplevelené zahrady vlastní děravé paměti pokračoval přes vlastní...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big