TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
zarikavani-bolesti-a-neskutecny-clovek
Alexander Calder, A Universe. 1934. výřez. wikiart.org

Zaříkávání bolesti a neskutečný člověk

Když roce 1970 vyšla Janovova kniha The Primal Scream (Primární, resp. Prvotní výkřik), stala se okamžitě bestsellerem, který po celé Americe vzbudil bouřlivé, kladné i záporné reakce. Matka jedné americké dívky, přítelkyně mého kamaráda (který pak emigroval a stal se Clintonovým tlumočníkem češtiny), při jejím čtení dostala infarkt a zemřela. Janovovými klienty se už předtím stali John Lennon a Yoko Ono; Lennon pod Janovovým vlivem složil „píseň století“ Imagine.

Tak jako se k nám přes železnou oponu dostaly ideje hippies, dostal se k nám i Janov. A také s námi, v tomto případě ovšem jen s několika brněnskými a pražskými studenty psychologie, hodně zacloumal. Kamarád Ivo knihu přeložil – dodnes vidím ty tenké „samizdatové“ průklepové papíry, jejichž obsah jsem hltal. O Janově terapii jsme pak spolu referovali na celostátním psychiatrickém semináři, kde to též vzbudilo bouřlivé reakce, tam ovšem převážně negativní.

Janov navázal na Freuda, Adlera a jejich pokračovatele, zejména na Wilhelma Reicha. Ti všichni dospěli k závěru, že má-li se pacient opravdu zlepšit, musí nejdřív projít krizí, a čím je krize hlubší, tím lépe. Janov tuto teorii (která samozřejmě platí i pro společnosti) dotáhl do logických konců: pacienty nejdřív zcela nemilosrdným způsoben dováděl na psychické dno a teprve pak pracoval na jejich nové integraci. Svou terapii podepřel rozsáhlou a mnoha přesvědčivými argumenty podloženou teorií, zasahující do ostatních humanitních oborů včetně politologie a filosofie. Podle mého názoru byl posledním velkým modernistou.

Přišel s tím ovšem v nevhodné době, v době nástupu pravicového neoliberalismu a již téměř plně rozvinutého postmodernismu. Jeho ideologie byla nutně levicová: psychicky zdravý, v jeho terminologii „reálný člověk“ není egoista; má nepotlačené city a je proto schopný soucítění s jinými lidmi a solidarizuje s nimi. Lennon to dotáhl do extrému: „power to the people“. Janov byl liberál co se týče výchovy dětí: nepotlačovat, nepotlačovat, nepotlačovat. Vyplývalo to jednak z jeho ústředních tezí, jednak tím navázal na pedagogický proud inspirovaný hlubinnou psychologii, vzniklý na počátku století a vrcholící na jeho konci, který přinesl mnoho dobrého, avšak i zlého.

Janovův reálný člověk je podobně jako ideální demokracie utopií. O to lepší je ovšem jeho koncept „nereálného člověka“ – je podle mne nadčasový a univerzálně platný: „Protože nereálné Já je systém, který je nám vnucován zvenčí, tělo jej odmítá, jako by odmítalo každý cizí prvek. Každý organismus se snaží být reálný. Protože nám neurotičtí rodiče nedovolí, abychom byli reální, volíme si klikaté – to je neurotické – cesty k dosažení reálnosti. Neuróza je prostě nereálný způsob, jakým se snažíme být reální… Funkcí nereálného systému je potlačovat systém reálný, ale protože reálné potřeby nelze vykořenit, konflikt je nekonečný. Tyto potřeby, které se snaží najít uspokojení, jsou transformovány nereálným systémem, aby mohly být uspokojeny pouze symbolicky… Pak vidíme neurotika jako člověka, jehož motor je neustále zapnutý… Nereálný systém transformuje skutečné potřeby v potřeby chorobné. Člověk se například může přejídat, aby nevnímal vlastní prázdnotu… Prvotní bolest je oddělena od vědomí, protože vědomí znamená nesnesitelnou bolest. Prvotní bolest je to, co dítě cítí, když nemůže být samo sebou. Jakmile je bolest od vědomí oddělena, vzniká vnitřní napětí. Toto napětí je rozptýlená bolest. Je to tlak potlačených pocitů, které chtějí být uvolněny. Vnitřní napětí dělá z lidí energické podnikatele, narkomany a homosexuály, z nichž každý svým způsobem trpí, a proto si vytvoří určitý životní styl nebo ‚osobnost‘, aby své utrpení zmírnil a nakonec úplně otupil. Narkoman je často upřímnější než podnikatel… neboť si svou bolest obvykle uvědomuje… Člověk může být milován desítkami lidí, a přesto nikdy neuspokojí potřebu rodičovské lásky. Člověk může přednášet tisícům studentů, a přesto neuspokojí zoufalou potřebu, aby mu rodiče naslouchali... Neurotický pocit osamělosti je snahou popírat osamělost… pro neurotika je to často celodenní zaměstnání. Neurotik se obklopuje lidmi, aby zakryl svůj pocit, že nikdy do skutečné rodiny nepatřil… Neurotický boj skutečné uspokojení nepřináší, protože je symbolický a nikoli reálný… Neurotik slyší jen to, co chce slyšet… nedokáže vnímat okolní svět (a už vůbec ne svůj vnitřní, pozn. B.S.) objektivně… musí zneužívat druhé, aby se cítil důležitý… může chtít cigaretu, prestiž, moc, dobrý prospěch nebo rychlé auto – a to všechno jen proto, aby potlačil bolest prázdnoty, méněcennosti nebo bezmocnosti… chce hodně, protože má tak málo… musí si vymyslet nějaký vyšší nebo posmrtný život… musí si představovat, že někde existuje skutečný smysl veškeré existence.“

Janov mne ovlivnil na celý život, podobně jako terapeut společnosti Masaryk.

 

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

  • Mají se Nové pořádky čeho bát?

    Bohumil Doležal

    Volební průzkum agentury Kantar TNS z 10. června t.r. (Volební model pro volby do Poslanecké sněmovny) se na první pohled nijak nápadně neliší od toho, co dosud přinesly jiné agentury. Výrazně (s...

  • Národ idiotů?

    Martin Jan Stránský

    Na nedávném sjezdu na Žofíně se Miloš Zeman opět vyřádil v rámci kauzy Peroutkova článku „Hitler je gentleman.“  Jeho výlet do zaplevelené zahrady vlastní děravé paměti pokračoval přes vlastní...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big