TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
nevim-co-jiste-nevim2
Terry Frost. It is True. 1989. wikiart.org

Nevím, co jistě nevím

Když jsem slyšel všechny ty polopravdy a nepravdy, kterými se naši politici oháněli před volbami (a nepochybně se budou ohánět dál), připomněl jsem si Comta a jeho pozitivismus. A též Masarykův požadavek, aby politika vycházela z vědeckých, tj. ověřených poznatků. Žijeme ve změti informací, z nichž jen malá část má oporu v realitě – Comtovo „co nevím jistě (neboli pozitivně), nevím“ je v současné době obzvlášť aktuální.

Pokud se tvrdí, že katolické mýty nejvíc nabourali astronomové (Koperníkem počínaje a Galileem konče) a po nich zejména Darwin, pozapomíná se na empiriky Humem a právě Comtem konče. Také Masaryk byl označován za empirika a pozitivistu; ale nebyl jen jím. Empiricko-pozitivistického myšlení, mu nestačilo. Ani Comte - podle něj „začal kritikou mýtu, aby nakonec vyfantazíroval celou pozitivistickou filosofii“.

Určující rysy Masarykova myšlení vystihl Karel Čapek: „‘Tož to nevím‘ – to rčení se u něho vrací přímo typicky. Ať jde o poslední metafyzické otázky nebo o taje lidského srdce, o vědecké problémy nebo o výklad lidských činů, zaráží se před vyslovením jakéhokoliv dohadu a zahloubaně povídá své ‚nevím‘. Skoro nikdy neužívá slov, kterými si pomáháme k břitkým tvrzením, generalizacím, soudům a řešením, těch různých ‚snad‘, ‚asi‘, ‚patrně‘, ‚podle všeho‘, ‚zdá se‘, ‚myslím, že‘ a tak dál; nikdy nemluví v termínech polopravdy, polovíry, pouhé možnosti, přibližnosti nebo pravděpodobnosti; vysloví jen to, za čím plně stojí jako za poznaným faktem nebo jako za svou vírou nebo přesvědčením. V jeho způsobu vyjadřování najdete často cosi jako ostych, plachost nebo váhavost; jeho řeč se zdá tísněná tím stálým pocitem odpovědnosti a opravdovosti, aby neřekl víc a nic jiného, než za co ručí svým celým svědomím. Proto mluví málo, ne lehce, s uvážlivými zámlkami, často hledá to pravé slovo; rád užívá svých ustálených aforistických formulací, ale nikdy oněch řečnických obratů, které nic neříkají a jen pomáhají mluvícímu, jak se říká, z fleku. Jeho řeč je naprosto bez všech metafor, příkras, hyperbol a patosu: neboť cokoliv, čím se řeč přizdobí nebo nadnáší, zastírá její jádro před poctivou, přesnou analýzou a kontrolou. Nanejvýš užije lidového přísloví, ale jen pro jeho jasnost, stručnost a humor.“

To se ovšem vztahovalo jen na Masarykovo vyjadřování, vedené snahou nemýlit se; jeho myšlení ono „snad-myslím“ samozřejmě plně přijímalo a pracovalo s ním. Když se například rozhodl k odboji proti Rakousku-Uhersku, pouze doufal, že se to „snad“ podaří, a když oproti tehdejšímu všeobecnému přesvědčení dospěl k závěru, že válka potrvá dlouho, byl si plně vědom toho, že je to jen „patrně“. Naslouchat různým názorům a zvažovat věci na miskách vah bylo pro něj příznačné.

Tím se ovšem vracíme až k Descartovi a jeho „myslím (tedy jsem)“. Čím je daný problém jednodušší, tím víc lze vystačit s pozitivismem, čím je složitější, tím víc ho musí doplnit myšlení. Je poměrně jednoduché zjistit například účinky nově zaváděného léčebného preparátu: stačí utvořit dvě skupiny zkoumaných osob, zajistit jim rovnocenné podmínky, validní testovací postupy a srovnat pomocí statistiky účinky preparátu oproti placebu; pak lze bez většího přemýšlení dospět k adekvátnímu závěru.

Naprostá většina důležitých otázek spojených s lidským a společenským životem je ovšem neměřitelná, resp. je měřitelná jen orientačně. Zde proto přebírá rozhodující úlohu lidský rozum – zdravé a pokud možno nezkreslující myšlení. Snad největší roli hraje v politice. Tady ovšem při tom zřejmě nejvíc a bohužel platí Masarykovo „rozum člověku dodnes nevládne“. A přistupuje k tomu morálka: u mnohých politiků nevíme, zda a do jaké míry lžou vědomě či nevědomě; výsledky však jsou v obou případech stejné, stejně negativní.

Pokud Václav Havel tvrdil, že „politik může mluvit pravdu a žít v souladu se svým svědomím“, Masaryk by ho opravil: má nebo dokonce musí.

Všichni dnes jistě víme, že příroda a Země jsou ohroženy. Politici, ve světě v čele s pomýleným a amorálním Trumpem a u nás v čele se stejně pomýlenými Zemanem, ANO a ODS na to nedbají nebo dbají jen málo (málo je i Pařížská dohoda) a vyhrávají, Zelení prohrávají.

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

  • Učešte mi uši

    David Bartoň

    V době, kdy je lidské slovo vzácné, mi zní až neuvěřitelně inspirativně, co pověděl A. Mitrofanovovi jeden z hrdých Rusů a nemnoha přátel naší země Viktor Fajnberg[1]: „Jste-li v bezvýchodné...

  • Lid může hýkat, konečně se zbavil elit

    Jaroslav Erik Frič

    Od své nominace (nevím, kým vůbec podané) na Cenu Magnesia Litera za mé „blogové“ psaní v loňském roce a která se předává pod egidou pro mne zcela nepřijatelných sponzorů, jsem se distancoval...

  • Trpíte taky idiosynkrazií?

    Jiří Stránský

    Všechny vás zdravím v příjemně ochlazeném podvečeru. Před chvílí jsem vypnul televizor, což v poslední době dělám čím dál častěji: nejsem už ochoten přistoupit na řeči žen a mužů, na nichž poznám ještě...

  • Hanět člověka, počátek vraždy

    Radio Vaticana

    Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty komentoval evangelium (Mt 5,20-26), kde stojí: »Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník...

  • Proč To komentovat?

    Pavlína Havlová

    Vydavatel Přítomnosti M. J. Stránský se ke spálení červených trenýrek na Hradě sice vyslovil poněkud expresivně, jeho glosa však plně koresponduje s úvahou, kterou jemnější formou vyjádřil na svém...

  • Ten blbec četl moji glosu v Přítomnosti

    Martin Jan Stránský

    Ten blbec na Hradě četl moji glosu v Přítomnosti!! (viz odkaz níže) Nejen to, dokonce se rozhodl pro mimořádné gesto. Nemohl jsem tomu uvěřit, tak jsem musel zhlédnout video z této události...

  • Mají se Nové pořádky čeho bát?

    Bohumil Doležal

    Volební průzkum agentury Kantar TNS z 10. června t.r. (Volební model pro volby do Poslanecké sněmovny) se na první pohled nijak nápadně neliší od toho, co dosud přinesly jiné agentury. Výrazně (s...

  • Národ idiotů?

    Martin Jan Stránský

    Na nedávném sjezdu na Žofíně se Miloš Zeman opět vyřádil v rámci kauzy Peroutkova článku „Hitler je gentleman.“  Jeho výlet do zaplevelené zahrady vlastní děravé paměti pokračoval přes vlastní...

Podporují nás:

                                                      30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big