TPL_ESW_EASYPEASY_MAIN_CONTENT
nestestim-bezdomovcu-neni-to-ze-nemaji-kde-bydlet
Pablo Picasso. The bread carrier. 1905. Výřez. wikiart.org

Neštěstím bezdomovců není to, že nemají kde bydlet

Z čeho člověk doopravdy žije.

„Láďo, můžu jít s vámi?“ volá mi asi týden před Štědrým dnem Kalimero, živá, asi čtyřicetiletá kamarádka z undergroundu, rozdala by se i o Vánocích. Jdeme totiž jako každoročně spolu se sestrami Matky Terezy navštívit lidi bez domova, pod mosty, ve všelijakých dírách a stanech, a spolu se zvěstí o Ježíšově narození chceme přinést trochu cukroví a zazpívat pár koled. Je zima a Kalimero před sestrami na tramvajové zastávce tahá z batohu flašku rumu: „Aby taky z těch Vánoc něco měly!“ – „Ne, prosím vás, ne…“ brání se sestry a Kalimero je nechápe. Je v té zimě zapotřebí něčeho víc než rumu a lidského tepla? Je tady vůbec něco „víc“?

A jako tehdy na břehu Galilejského moře, bylo tu něco víc (Jan 6, 26)?

Ježíš podle předchozího textu zázračně nasytil pět tisíc rodin a prošel se před učedníky po rozbouřeném moři. Chce však být něčím víc než jen plnitelem našich přání: „Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů!“ Co za znamení měli vidět? Čeho je případně Ježíš znamením? Je něco důležitějšího než chléb, který člověka sytí? Jak vidíme například na bezdomovcích, tak ano.

Jako každé pondělí ráno jsem přišel k sestrám v bílých sárí odsloužit mši. Co tu chtějí policajti? dumám nad autem s nápisem „pomáhat a chránit“. „Máte jít dolů, otče,“ říká mi člověk u dveří, „zase tu máme ten stejný problém.“

Dole je to plné policistů. Je začátek července a v noci tu umřel Maroš, kterého jsme loňskou zimu spolu se sestrami a s Kalimero navštívili pod jeho mostem. „Nikoho k němu nepustíme,“ říká neoblomně policista přede dveřmi, bez ohledu na naléhání sester, že jsem kněz, a tak se jdeme nahoru do kaple pomodlit a odsloužit za něj mši.

„Doktor mu řekl, že když nepůjde do nemocnice, zemře,“ vysvětluje mi po mši sestra Loyola, Irka. „Nešel, a tak zemřel. Chtěl. Už v tom zoufalství nechtěl dál žít.“

Člověku k životu totiž nestačí jen chleba. Člověk potřebuje také smysl. Lidé si myslí, že největším neštěstím bezdomovců je to, že nemají kde bydlet, ale možná jejich největším neštěstím je samota. Samota je nemít pro koho žít – a nemít pro koho žít možná někomu žádný smysl nedává. …

… Jedním z hebrejských slov pro milost je (vedle jeho synonyma „chesed“) slovo „rachamím“, jež má stejný kořen jako „rechem“, „děloha“. Jen milost totiž dává nový život, neboť umožňuje nový začátek.

Ježíš, „chléb života“, je víc než jen „eucharistií“. On, tedy celý jeho příběh spolu se všemi jeho činy a slovy, je vtělenou milostí Boží a člověku pokrmem i nápojem, neustále přítomným jak na břehu Galilejského jezera, tak pod pražským mostem. Jen někteří to vnímají a jen někteří chápou, že eucharistie je toho nejpravdivějším vyjádřením.

Jistě i Kalimero, vlastním jménem Jana Šestáková, která – myslím – nebyla křesťankou, už dnes ví, proč tehdy sestřičky odmítly její rum. Když jsem totiž přišel domů, čekala na mne smutná zpráva: ve stejný den, kdy Maroš podlehl svému zoufalství, podlehla ona své rakovině. Jenže to už pro oba začal zcela jiný příběh, neboť milost je nový začátek.“

(Příloha Perspektivy Katolického týdeníku 31/2018)

1 9 2018

Pablo Picasso. The bread carrier. 1905. wikiart.org

TPL_ESW_EASYPEASY_ADDITIONAL_INFORMATION

Glosy

Podporují nás:

                                       30 05 2018 KJ                 30 05 2018 Uprazeno              LOGO 4Home CZ RGB

Partneři:

logo pozadi cervena udalostiart-for-good-logo1Xantypacd12 8DeSYo4 HLIDACIPESlogoFINALv6 2016-10-02 Logo RR 2016 1

logo big   cze-logo    Peroutak logo1